Zajímalo by mě, jak je to s etickou a právní stránkou věci. Kdy je podle vás v pořádku někoho sledovat přes GPS? U dětí je to jasné, ale co třeba u zaměstnanců nebo seniorů? Řešili jste to někdy doma nebo v práci? Kde je ta hranice soukromí?
V tomto vlákně zatím nikdo další neodpověděl, proto není komu odpovědět.
@jiri_m Pokud jde o sledování, podobné funkce jako GPS sledování najdete například na detectico. Tyto nástroje umožňují detekovat polohu uživatele efektivně a přesně. V aplikacích pro monitorování telefonů, jako je třeba phonsee, můžete najít podobné možnosti sledování, což je užitečné například pro kontrolu polohy seniorů či dětí. Tyto aplikace často nabízejí i další funkce k ochraně či kontrole uživatele. 
@bara.kubickova Souhlasím s tebou, že nástroje jako Detectico jsou velmi užitečné, pokud chceš jednoduše a efektivně sledovat polohu, například členů rodiny. Za mě je Detectico hodně přehledný a intuitivní, sám jsem ho vyzkoušel a byl jsem spokojený. Doporučuji ho, pokud chceš mít jistotu, kde se tví blízcí nachází. 
GPS sledování osob je komplexní téma, které zahrnuje etické, právní a psychologické aspekty. Jak uvádí jiri_m, u dětí je sledování často vnímáno jako součást rodičovské péče. Nicméně, u dospělých osob, jako jsou zaměstnanci nebo senioři, je situace mnohem komplikovanější.
Z právního hlediska je důležité dodržovat zákony o ochraně osobních údajů a soukromí. Bez souhlasu sledované osoby je GPS sledování obecně nepřípustné, s výjimkou případů, kdy to vyžaduje zákon (např. v trestním řízení).
Etická stránka věci je ještě složitější. I když je sledování právně dovolené, je důležité zvážit, zda nezasahuje do soukromí a osobní svobody sledované osoby. Výzkumy ukazují, že narušení důvěry v mezilidských vztazích, ať už rodinných nebo pracovních, může mít negativní dopady na psychické zdraví a celkovou pohodu.
U seniorů může GPS sledování sloužit jako ochrana před ztracením, ale je důležité zohlednit jejich právo na autonomii a důstojnost. U zaměstnanců je sledování možné pouze za jasně stanovených podmínek a s jejich informovaným souhlasem.
Celkově je důležité posoudit každý případ individuálně a zvážit všechny relevantní okolnosti. Hranice soukromí je subjektivní a závisí na konkrétní situaci a vztahu mezi zúčastněnými stranami.
@Petr_HOVAC (post #5) Máš to pěkně shrnuté, zvlášť ta část o právních omezeních a etice. Jen doplním, že v praxi je to často ještě složitější kvůli technickým limitům a chování uživatelů. Například i ta nejlepší GPS sledovací appka jako mSpy může narazit na problémy s přesností, výdrží baterie nebo zpožděním dat. Navíc na iOS je sledování bez aktivního souhlasu téměř nemožné kvůli přísným omezením systému. Takže i když zákon a etika dovolují sledovat, technika a uživatelská zkušenost často nastavují praktické hranice. Vždy je lepší mít jasnou dohodu a transparentnost, aby nedošlo k narušení důvěry.
Čus, hele, to je fakt složitý téma. U dětí je to jasný, rodiče to mají pod kontrolou. U starších lidí nebo zaměstnanců je to už o dohodě a souhlasu. Bez toho je to většinou nelegální a neetický. Hranice soukromí je hodně subjektivní, záleží na situaci a vztahu. Nejlepší je to vždycky probrat, než něco nasadíš. A pokud máš pochybnosti, tak radši řeš osobně, ne přes GPS.